6 Kvě 2020

V minulosti se zboží přepravovalo ve formě tzv. break bulk cargo. Zjednodušeně to znamená, že lidé doslova naházeli pytle brambor, sudy s vínem či třeba dřevené bedny nejrůznějších rozměrů se zbraněmi na koňský povoz nebo později na nákladní vůz. S tímto nákladem potom dojeli do nejbližší železniční stanice, kde se náklad musel přeložit. Následně jej vlak dovezl do nejbližšího přístavu, kde bylo nutné další přeložení na loď. Po připlutí do cílového přístavu se celý proces opakoval v opačném pořadí.

Tento systém s sebou přinášel mnoho negativ. Překládání nestandardizovaných nákladů mnoha rozměrů bylo časově a personálně náročné, přepravní kapacity (především na lodích) nebyly ani zdaleka optimálně využity, náklad nebyl dostatečně zabezpečený, což hlavně při bouřích na moři představovalo velké riziko ztráty či poškození nákladu. Riziko poškození bylo o to větší, jelikož zboží nebylo dostatečně chráněno. Systém také usnadňoval práci zlodějům.

 

Nákládání tzv. breakbulk carga

Zdroj: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/85/Korean-war-merchant-marine-load.jpg/440px-Korean-war-merchant-marine-load.jpg

 

Už ke konci 18. století se začaly objevovat první menší přepravní kontejnery s kovovo-dřevěnou konstrukcí. Každá přepravní společnost však používala různé typy kontejnerů, navíc tyto kontejnery stále nebyly intermodální, tedy nebylo možné je použít v nezměněné podobě při přepravě povozem či nákladním vozem a zároveň při přepravě vlakem nebo lodí. Teprve dvacáté století a převážně jeho druhá polovina znamenalo velký posun vpřed ve vývoji přepravních kontejnerů.

Během druhé světové války začala s přepravou pomocí kontejnerů experimentovat americká armáda. Tyto zkušenosti využila v roce 1948, kdy vyvinula tzv. Transporter – standardizovaný, celokovový, stohovatelný kontejner, který mohl být z lodě naložen přímo na nákladní vůz a naopak. Jeho rozměry činily 2,59 metrů na délku, 1,91 m na šířku a 2,08 m na výšku (8′ 6″ x 6′ 3″ x 6′ 10″). Transporter se osvědčil při Korejské válce (1950-1953) – americká armáda díky němu dokázala významně urychlit zásobování svých jednotek a zvýšit bezpečnost přepravovaného zboží. Ke konci Korejské války armáda Transportery ještě mírně vylepšila a vznikly tím tzv. CONEX (CONtainer EXpress) boxy. V roce 1967, zhruba v polovině Vietnamské války, již americká armáda používala přes dvě stě tisíc Conexů.

 

Nakládání Conexu na nákladní vůz americké armády

Zdroj: https://en.wikipedia.org/wiki/Conex_box

 

Logistických úspěchů dosažených armádou Spojených států si všímaly přepravní společnosti po celém světě a začaly přicházet s vlastními řešeními intermodálních kontejnerů. Důležitou úlohu sehrál Malcom McLean, který si byl jako vlastník McLean Trucking Company velmi dobře vědom časových a finančních ztrát způsobených při každém vykládání nákladu z kamionu a jeho následném nakládání na loď. V roce 1955 proto započal spolupráci s mechanickým inženýrem a vynálezcem Keithem Tantlingerem na vývoji moderního intermodálního kontejneru. Výsledkem byl 2,44 metrů vysoký, 2,44 m široký a 3,05 m dlouhý (8′ x 8′ x 10′) kontejner z 2,5 mm široké vlnité oceli s otočnými zámky ve všech čtyřech horních rozích pro snadné zabezpečení a zvedání jeřábem. McLean také koupil dva tankery americké armády používané ve druhé světové válce a nechal je přestavět tak, aby mohly nést právě tyto kontejnery. Po úspěšné inaugurační plavbě prvního z nich v roce 1957 přesvědčil Tantlinger McLeana, aby patentovaný design kontejneru dal volně k dispozici, a tím otevřel cestu k mezinárodní standardizaci intermodálních kontejnerů.

 

Malcom McLean v přístavu Newark, 1957

Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Malcom_McLean

 

Rozměry potom procházely dalším vývojem a po řadě diskusí a kompromisů mezi mezinárodními přepravci a americkými a evropskými železničními a silničními přepravci se tito konečně domluvili na unifikovaných rozměrech a tvaru, které byly následně v roce 1968 zaznamenány v normě ISO 668. V této normě jsou rozměry stejné, jako je známe dnes.

Kontejnerizace představuje důležitý milník v historii mezinárodní přepravy, který spolu s dalšími faktory stojí za masivním rozvojem mezinárodního obchodu. Dnes se poměr zboží přepravovaného ve standardizovaných, intermodálních kontejnerech odhaduje na 90 %.

Tento článek je prvním z třídílné minisérie o námořních kontejnerech. V druhém článku si představíme jednotlivé druhy kontejnerů a způsoby jejich použití.